Vysokorychlostní trať - Praha -Drážďany

Vážení ministři, krajští zastupitelé, úředníci,

jako starostové obcí jsme byli dne 12. 1. 2021 seznámeni s nově navrženým trasováním vysokorychlostní trati Praha Drážďany (VRT) a se zpracovanou Studií proveditelnosti, schválenou Ministerstvem dopravy (Centrální komisí) v prosinci 2020. V důsledku této údajně české změny původní evropské koncepce VRT a propojení této rychlostní trasy s regionální obsluhou a také napojením nákladní (!) dopravy však vznikají těžko realizovatelná až neřešitelná zauzlení mnoha kolejí, která zaberou nejhodnotnější ornou půdu v ČR a navždy rozdělí nejen krajinu, ale zejména dlouhodobě budované funkční sídelní struktury. Předloženy jsou dvě varianty („modrá“ a „červená“). Sama studie však již na více místech textu konstatuje obtížnou realizovatelnost modré varianty, evidentně je tedy preferována a podrobněji rozpracována varianta červená.

V návrhu jsou likvidovány části obcí včetně některých domů, nebo jsou minimálně odsouzeny k trvalému poškození sousedstvím nové rychlostní trati v řádu metrů a desítek metrů od existující zástavby, mluvíme o rychlostech min. 250 km/h a frekvenci vlaků cca 150 denně. Z přepravní prognózy vyplývá počet 70 nákladních vlaků mezi Litoměřicemi a Ústím v r. 2020 a v r. 2046 pak 103 vlaků mimo tunel a dalších 50 vlaků tunelem. Kde je tedy proklamované dopravní odlehčení labskému údolí? Naší krajinou ale všech budoucích 150 vlaků denně projede, a to jsou jen ty nákladní.
Původní napojení hlavní trasy přes Lovosice s využitím stávajícího dopravního uzlu je logické, odpovídá prověřeným Zásadám územního rozvoje, lépe dokáže propojit různé druhy dopravy včetně lodní, obsloužit regionální města. Zároveň se jeví jako levnější, s omezením dopadů na lidi a kulturní krajinu. Pokud si zástupci Ústí nad Labem přejí zatížit střed města, budiž, na venkově takto postupovat nelze a zátěž městského typu je nepřípustná. Po nepovedené realizaci dálnice D8 je geologická situace sice strašákem, změna trasy ale musí být podložena podrobným geologickým průzkumem, který prozatím nebyl proveden. V případě odůvodněné modifikace trasy Středohořím by se měla trasa vracet k Lovosicím a zejména se přimknout k existující dálnici jako stávajícímu koridoru v území tak, jak bylo původně plánováno. K tomu je třeba vyřešit dobré propojení Lovosic a Litoměřic, které je mizerné a je stejně plánováno. Naopak oblast kolem Křešic a dále k východu je podle našich konzultací na ČGS geologicky méně stabilní a je zde řada sesuvných území, dokonce přesně v místě plánovaného zaústění nových tunelových portálů.
Přehuštěné území s hustou mozaikou vesnic, komunikací a vodotečí je zatíženo již dnes na hraně dopravní zátěže, kdy se v nejužším místě stísněné řekou Labe všechny trasy potkávají. Do této sítě je v podstatě technicky nemožné začlenit novou trasu, má-li splnit změněné funkce podle nových zadání.
Opakovaně tedy musíme konstatovat nekoncepčnost a nekomplexnost postupu při navrhování a zejména fatální důsledky navržených variant tras pro naše obce. Navržené trasy ignorují lidská sídla, krajinu i vodní toky.
Prozatím nikdo přesvědčivě neodůvodnil, proč dochází ke změně trasování a po léta platná trasa je zcela opuštěna. Žádáme důrazně návrat k původní koncepci a tím k dlouhodobé právní a majetkové jistotě v území a ke kultivovanému plánování v rámci zásad trvale udržitelného rozvoje života v krajině, což je základním smyslem územního plánování.
Dosavadní postup nahrává spekulacím, zda skutečné důvody nejsou jiné, například otevření těžby dalších ložisek štěrkopísku v labské kotlině. Těžaři se řídí zákony byznysu a dále zatěžují obyvatele krajiny hlukem a prachem.
Zbrklé plánování posledních měsíců vede ke ztrátě důvěry ve vlastní vládu a její rozhodnutí, vyvolá vlnu odporu a obrovské náklady na změny územních plánů a majetkový chaos. Kdo tyto změny a újmy obcím a lidem zaplatí?
Nařízení EP a Rady č.1315/2013 jako výchozí materiál ukládá vhodné napojení nových i rekonstruovaných spojení v logických uzlech, včetně například vnitrostátní lodní dopravy, zároveň podle čl. 28 ukládá postupovat nediskriminačním způsobem a ctít právo v členských zemích.
Jako starostové vnímáme dosavadní postup jako značně diskriminační, kdy s námi jedná pouze manažer a projektant se SŽ a v podstatě nám oznamují, jak trasa povede a jaké bude mít technické dopady u nás. Takto se to zkrátka nedělá, stát není firma a obce nejsou její zaměstnanci.

Požadujeme tedy opakovaně respektovat původní dlouhodobě sledovanou a v území zakotvenou trasu, v případně nutných změn pak důsledné multikriteriální prověření a porovnání v souladu s požadavky Stavebního zákona s odůvodněním, proč původní trasa není vhodná. Výše uvedené budeme požadovat i v případě pořizování změny ZÚR Ústeckého kraje.

Za dotčené obce jejich starostové…